Svalová vlákna určí aktivitu, v níž budeme dobří

Fitvit.cz » Cvičení » Pomalá a rychlá svalová vlákna

Pomalá a rychlá svalová vlákna

Proč má někdo předpoklady pro sporty silového zaměření a jiní zase ohromují neobvyklou vytrvalostí na dlouhé vzdálenosti? Mohou za to typy svalových vláken. Každý člověk má určitý podíl svalových vláken, které ho posouvají buď do skupiny, které se lépe vede v silových sportech či se jim naopak daří při aktivitách aerobního charakteru.

Svalová vlákna se dělí na rychlá a pomalá. Už z jejich názvu je patrné, jaký mají vliv na sportovní výkon. První jsou využívány na počáteční fázi při výkonu. Jsou mnohem silnější a schopnost jejich kontrakce je několikanásobně rychlejší než u pomalých. Naproti tomu se však velmi rychle unaví a posléze přebírají práci vlákna pomalá. Aby jejich rozdělení nebylo tak jednoduché, je třeba říci, že existují rychlá vlákna glykolytická a oxidativní. Glykolytická pracují v první fázi výkonu, ale velmi rychle se unaví, naopak oxidativní jsou o něco odolnější, zato však o něco slabší čili se pomaleji kontrahují. Pomalá vlákna se využijí především při vytrvalostních aktivitách.

Při sprintech, a výkonech vyžadující sílu, je zdroj energie využit bez kyslíku, kdy tělo spotřebovává např. ATP. Pro vytrvalostní disciplíny, tedy aerobní zatížení, jsou jako zdroje využity sacharidy a tuky jejich spalováním. V prvním případě při anaerobním výkonu lze v nejvyšším výkonu pokračovat maximálně v desítkách vteřin, což závisí na způsobu tréninku, při aerobním zatížení lze dle kondice pokračovat i několik hodin.

Zatímco jednotlivé sporty se zaměřují na vytrvalost, výbušnost či sílu dle odvětví, kulturisté a fitness cvičenci usilující o zvětšování hmoty či tvarování postavy nemají tak jednoznačnou cestu. Problém je v tom, že různé svaly mají různé zastoupení rychlých a pomalých vláken. Třebaže na jednu partii zabírá při cvičení jedno schéma, jiná partie na ten samý trénink nemusí reagovat. Zde opět nastupuje dlouhodobé sledování a reakce těla a následně uzpůsobení tréninku dle vašich potřeb. Je známo, že mezi kulturisty je nespočet těch, kteří své postavy vybudovali těžkým tréninkem, a naproti tomu je zde skupina sportovců, která používala relativně lehčí váhy a přesto dosáhli úctyhodných výsledků.

Většina populace se nachází někde uprostřed, čili podíl rychlých a pomalých vláken je poměrně vyvážený. Podíl vláken je daný geneticky, a tak se nezřídka stává, že někteří jedinci jsou schopni sprintovat v časech či zvedat váhy, které naopak jiní nedokáží uběhnout či zvednout ani po usilovném tréninku. Specificky zaměřeným tréninkem se dá docílit zvětšení části svalových vláken, buď rychlých či pomalých, ale pokud srovnáte sportovní výkon geneticky obdarovaného jedince, který poctivě trénuje, nelze mu s průměrnou výbavou obyčejného člověka konkurovat ani při praktikování sebelepších tréninkových postupů.

To však neznamená rezignovat na sport s odůvodněním, že konkurenta nelze porazit, jelikož má lepší genetické vybavení. Trénink zacílený na sílu, výbušnost a rychlost bude poměr zlepšovat ve prospěch bílých (rychlých) a tak se dosáhne zlepšení ve sprintech a síle. Naopak aktivity vytrvalostní budou zlepšovat vlastnosti červených (pomalých) a vylepšují vytrvalostní vlastnosti vláken. Mnohé sporty také vyžadují kombinaci obou typů. Rozhodně se vyplatí zkusit více sportů, a zjistit, ke kterému máme nejlepší vlohy. Další poznatek, který zní zajímavě, je schopnost rychlých vláken adaptovat se na vytrvalostní zatížení, jenž tyto vlákna naučí odolnosti vůči vytrvalostní aktivitě. Na druhou stranu nadměrné aerobní zatížení a zanedbávání cvičení na budování či udržování stávající svalové hmoty také není nejšťastnější řešení.

Při stárnutí organismu se má zato, že tělo získává na vytrvalosti a podíl vláken směřuje především k pomalejším typům. Důležitější však je pravidelně sportovat pro udržení zdraví a radost z pohybu, která v pozdějším věku převýší cíle z mladších let, kdy bylo nejdůležitější dosáhnutí co nejlepšího výkonu.

Diskuse k článku (0)